Josef

Nemá za sebou teorie z kurzu. Má za sebou cestu, kterou většina trenérů nikdy nešla.

V 16 letech se dostal do profesionální seniorské akademie SFC Opava. Ne jako do počtu — trénoval po boku hráčů prvoligového A-týmu a třetiligového B-týmu. Odtud zamířil do dorostu U19, kde pravidelně nastupoval, hrál přátelské zápasy a z pozice levého obránce si připsal i gól a asistence.

Smlouvu měl na dosah — hlavní trenér o něj stál a řekl mu to sám. Jenže český fotbal umí být krutý v tom, že o cestě mladého hráče často nerozhodne jen talent a dřina, ale i věci mimo hřiště, které sám neovlivní. Objevily se překážky na straně klubu, které nešlo překonat. Tak sbalil věci a jel domů.

To ho nezlomilo. V 16–17 letech nastupoval v základu A-týmu v Krnově v divizi — seniorský fotbal mezi dospělými. Pak sáhl po atletice: bez jakýchkoliv předchozích zkušeností se po pár měsících závodění na 400 m dostal v 17 letech mezi 40 nejlepších časů v republice — v kategorii U21, mezi soupeři o čtyři roky staršími.

A pak přišlo to, co dělá dodnes. Na hřišti v Krnově začal zdarma trénovat mladé hráče. Nikdo ho o to nežádal — sami si ho našli, chodili se dívat, chtěli trénovat právě s ním. Postupně je vytáhl nahoru. Někteří z nich dnes nastupují v základní sestavě v divizi.

Tohle není příběh o štěstí. Je to příběh o práci. A přesně tu práci teď odvede s tebou.